Olympská riviéra

Moře a hory

Řecká Olympská riviéra se stává stále oblíbenější destinací pro letní dovolenou u moře. A to nejen v mezi turisty populárním Řecku. Důvodem je jedinečná kombinace moře a blízkých hor. Příjemně prohřátá voda v moři a pláže plné sluníčka ostře kontrastují s vrcholky nedalekých hor, na nichž se často i během léta stále drží sníh. Pro turisty nejen z České republiky je trochu škoda, že řecká pevnina zatím zůstává (co do možností strávit tady letní dovolenou) poněkud ve stínu řeckých ostrovů. A to jak těch v Egejském moři, tak i ostrovů Jónského moře. Přitom ale Olympská riviéra nabízí svým návštěvníkům vynikající služby, minimálně srovnatelné s letovisky na řeckých ostrovech. A klima je tady ideální k léčbě nejrůznější dýchacích obtíží.

Pod pohořím Olymp

Olympskou riviérou bývá nazýván asi 60 kilometrů dlouhý pás pobřeží na západě Egejského moře. Táhne se od přístavu Soluň na jih směrem na Athény. Olympská riviéra získala svůj název podle majestátného pohoří Olymp, kterém toto egejské pobřeží ze západu lemuje. Přímo naproti Olympské riviéře, ve vzdálenosti něco přes 50 kilometrů, leží poloostrov Chalkidiki. Konkrétně jeho západní výběžek s názvem Kassandra. Na úpatí Olympu je situováno několik známých turistických letovisek. Turisté z České republiky budou určitě znát kupříkladu Leptokarii nebo Nei Pori. Vrcholy Olympu leží ve vzdálenosti jen necelých 20 kilometrů od pobřeží moře a jejich kulisa je zcela odzbrojující. Turisté, kteří již někdy Olympskou riviéru navštívili, musí dát určitě zapravdu konstatování, že staří řečtí bohové si své místo k životu uměli vybrat.

Pokračování textu Olympská riviéra

Marsa Alam, Egypt

Bezpečný jih

Spolu se zhoršující se bezpečnostní situaci v severní části Egypta se stále více turistů zajímá o možnost strávit svou dovolenou v jeho jižní části. Ta leží několik stovek kilometrů vzdálena od potenciálně nebezpečného Sinajského poloostrova. Turisté tady tak mohou strávit klidnou a ničím nerušenou dovolenou. Navíc skutečnost, že nejznámější egyptské prázdninové resorty Hurghada a Sharm el Sheikh jsou již několik desetiletí turisticky maximálně využívané destinace, se negativně projevuje na přilehlém moři. Spousta korálových útesů v této oblasti je díky masové turistice je značně poškozena a lidská civilizace si tady už vybrala svou daň.

Mladá turistická oblast

Oblast Marsa Alam se naopak začala k turistice využívat až poměrně nedávno. A tomu odpovídá i stav moře a života pod jeho hladinou. Dá se říci, že letovisko Marsa Alam je až neuvěřitelně fantastickým světem plným barevných korálových útesů a nejrůznějšího života. Příznivci šnorchlování a přístrojového potápění začali objevovat oblast v okolí Marsa Alam již před několika lety. V současnosti je následují i turisté, kteří si chtějí užívat typického lenošení na pláži a poklidného plavání v průzračně čistém a krásně prohřáté moři. Z Marsa Alam se díky situaci na severu Egypta stává stále populárnější destinace pro dovolenou. Navíc bohatý a pestrý život pod hladinou je tady dobře přístupný i začátečníkům a méně zkušeným potápěčům. Pozorovat pestrobarevná hejna ryb a mohutné korálové útesy tu může prakticky každý. A protože jde o jedno z nejjižněji ležících egyptských letovisek, i v průběhu zimních měsíců jsou tady příjemné teploty ke koupání. Stále více turistů se sem tak přilétá ohřát uprostřed evropské zimy.

Pokračování textu Marsa Alam, Egypt

Primorsko

Dlouhá tradice

Jedním z nejoblíbenějších cílů pro letní dovolenou u moře v Bulharsku bylo a je pro české turisty Primorsko. Ovšem Primorsko z doby před 30 a více lety a Primorsko současné se dá jen těžko srovnávat. Je pravdou, že složení turistů se zde zase až tolik nezměnilo. Nejčastěji je tu možné potkat návštěvníky z Čech a dalších států střední a východní Evropy. Co je však s minulostí nesrovnatelné je kvalita poskytovaných služeb a samozřejmě též ceny. Pro turisty z Čech je Primorsko jednou z nejdostupnějších destinací, kde mohou strávit svou dovolenou u moře. A za týdenní pobyt tu není potřeba platit o moc více než v České republice u některé z vodních nádrží či přehrad.

Klidnější letovisko

V Bulharsku samozřejmě i v současnosti fungují velké prázdninové resorty, které byly známy již za minulého režimu. I teď k nim bezpochyby patří třeba Zlaté Písky v severní části bulharského pobřeží nebo Slunečné Pobřeží, které je k nalezení mezi městy Burgas a Varna. Stále více turistů, a to nejen z Čech a Moravy, však chce trávit svou dovolenou u moře v Bulharsku v menším letovisku, které není tak rušné, a přitom nabízí dobrou turistickou infrastrukturu a zázemí. A právě k takovým prázdninovým střediskům patří Primorsko. To leží asi 40 kilometrů jižním směrem od přístavu Burgas.

Pokračování textu Primorsko

Sicílie

Největší ze středomořských ostrovů

Sicílie, největší ostrov ve Středozemním moři, je pro velkou část turistů zatím velkou neznámou a pro letní dovolenou ji ještě neobjevila. Turisté, kteří i třeba opakovaně cestují k moři do Itálie, obvykle jezdí maximálně k Neapoli nebo na nedaleký ostrov Capri. Dále už se vydává jen málokdo. A rozhodně se není co divit. Sicílie je od České republiky vzdálená více než 2.000 kilometrů a cesta není pro každého. Ovšem turisté, kteří nakonec na ostrov Sicílie dorazí, se budou mít na co těšit.

Cesta

Vlastním automobilem se dá na Sicílii dostat několika způsoby. Ten nejvýhodnější je dojet do Neapole a ve zdejším přístavu se nalodit na trajekt. Ten po osmi hodinách plavby zakotví v hlavním městě Sicílie Palermu. A dobré je navíc naplánovat cestu trajektem tak, aby plavba na ostrov Sicílie probíhala v noci. V pohodlných kajutách je možné se dobře vyspat a ráno čerstvý vystoupit na Sicílii. Druhou možností je dojet prakticky až do Reggio di Calabria na pomyslnou špičku italské boty. Z městečka Villa San Giovanni vyplouvá trajekt do asi 7 kilometrů vzdáleného sicilskémo města Messina.

Pokračování textu Sicílie

Djerba, Tunisko

Největší ostrov severní Afriky

Tuniský ostrov Djerba, který se nachází asi 100 kilometrů od hranic a Tuniska s Lybií, je díky svým více než pěti stovkám kilometrů čtverečních největším ostrovem severní Afriky ve Středozemním moři. Vzdálenost od pevniny Tuniska činí jen necelé tři kilometry a v současnosti je ostrov Djerba propojen s pevninou silnicí. Její vznik je datován do doby Římské říše a po rozšíření a zpevnění slouží až do současnosti. Silnice spojuje tuniskou pevninu s městečkem El Kantara v jižní části ostrova. Druhou možností, jak se na Djerbu dostat z tuniské pevniny, je využití služeb trajektů. Trajektová přeprava spojuje přístav Jorf s městečkem Djerba Ajim v jihozápadní části ostrova. Většina turistů se však na ostrov přepravuje letecky. Letadla na Djerbě přistávají na mezinárodním letišti Zarzis v jeho severovýchodní části.

Historie ostrova

Ostrov Djerba má za sebou bohatou historii. Někteří historikové tvrdí, že právě Djerba je oním bájným ostrovem pojídačů lotosů, o kterém se zmiňuje Homérův epos o řeckém hrdinovi Odysseovi. Ten ostrov navštívil při cestě z války o město Trója. To jsou však jen báje, kterým nemusí každé věřit. V každém případě byl ostrov Djerba prokazatelně osídlen už ve 4. století před naším letopočtem. Existenci starověkého osídlení zde potvrdili četné archeologické vykopávky. Na Djerbě bylo nalezeno několik hrobek a také pozůstatky keramiky, jejichž vznik je datován právě ze čtvrtého století před Kristem.

Pokračování textu Djerba, Tunisko